Pro přesun ze Singapuru do Bangokou volíme kratší a levnější variantu. Letíme za neuvěřitelných 150 Kč. Tady už večeříme na vlakovém nádraží Hualamphong.
Jedeme opět na Koh Lantu, kde jsme začátkem ledna nechali Josého v servise. Na cestě potkáváme Pavla, který tady shodou okolností vede českou potápěčskou základnu.
Recepce resortu.
Protože Josému ještě nepřišly tlumiče, nabízí nám Pavel ubytování za velice přijemnou cenu v jedné z těchto chatek.
Naše dvojlůžko a polička plná nově přivezených salámů a slivovice.
Yarin využívá čas a dopisuje články na web.
Po čtřech dnech slavnostně vyzvedáváme Josého. Poslední večer trávíme s Pavlem a Jardou, kteří nám po dobu našeho pobytu dělali společnost.
Ráno se loučíme a vyrážíme na cestu opět do Bangkoku.
Po cestě zastavujeme ve velmi příjemném přímořském městečku Prachuap Khiri Khan.
Na kraji města se nachází hora s chrámem (Wat Thammikaram), odkud je pěkný výhled nejen na město, ale také do nedalekého Myanmaru.
Blížíme se k Bangkoku.
Bangkokem protéká řeka Chao Phraya, na kterou je navázaná celá síť kanálů. U jednoho z kanálů se na jednu noc ubytováváme.
Potkáváme zde Jarka, který v Thajsku shodou okolností tráví dovolenou.
S Jarkem další den navštěvujeme velký palác (Grand Palace), který byl dříve sídlem thajských králů.
Palácová stráž je u turistů velice oblíbená.
Celý komplex je jednou z největších aktrakcí v Bangkoku nejen pro zahraniční turisty ...
... ale i pro buddhisty z širokého okolí.
Zalévání parku berou Thajci z gruntu - několik sekund předtím totiž osprchovali i skříň s vysokým napětím.
Yarin pózující u monumentu Erawan - mytologického bílého slona.
Ještě jedna momentka z turisticky oblíbené Khao San Road. Pro nás hrůzostrašná podívaná.
A tady se už loučíme s Jarkem.
Rybář u mostu, který je pojmenovaný po jednom z thajských panovníků - Ramovi VIII.
Ryb je tu opravdu požehnaně.
Holubů taktéž.
Říční doprava je v děsivých vedrech, které v Bangkoku panují, velice příjemnou alternativou.
Není se čemu divit - podle světové meteorologické organizace je Bangkok totiž nejteplejší hlavní město na světě.
Řeka se používá nejen pro přepravu osob, ...
... ale také pro transport nejrůznějších materiálů a surovin.
Pohled z řeky na moderní zástavbu.
U jednoho mola sedáme do "restaurace", kde by snad žádný rozumně uvažující turista nikdy nevkročil. Jídlo nás ale překvapuje. Za 20 Kč dostáváme pokrm, který nejen dobře chutná, ale i pěkně vypadá.
Opravář elektrického vedení tu ale nemá úplně jednoduché zaměstnání.
Wat Arun (neboli "chrám ranních červánků") patří mezi další z dominant Bangkoku.
Chrám je pojmenován po indickém bohu úsvitu Arunovi.
Udávaná výška je mezi 66 a 86 m.
Stejně jako Angkor, je i tento chrám vystavěn v khmérském stylu.
Nahoru vedou sice velice strmé schody ...
... ale výhled stojí za to.
Jedna ze čtyř menších věží. Věže jsou ozdobeny mozaikou z porcelánových střepů, které kdysi čínské lodi připlouvající do Bangkoku používaly jako zátěže.
Trojici nejnavštěvovanějších chrámů uzavírá Wat Po, někdy také nazývaný jako chrám ležícího Buddhy.
Nachází se zde totiž největší socha ležícího Buddhy na světě...
... a také je zde více než tisíc dalších zpodobnění Buddhy.
Centrální svatyně.
Zajímavostí je, že tento komplex je považován za místo, kde vznikla tradiční thajská masáž.
Trocha kýče nikdy neuškodí.
Palác Vimanmek, další z bývalých královských paláců, je údajně největší stavbou z teakového dřeva na světě.
Dnes se používá jako muzeum.
Trůnní sál nechal král Rama V. postavit v evropském stylu.
Jezdecká socha Ramy V.
Slavobrány a zejména fotografie současného krále jsou v Thajsku téměř na každém kroku.
Monument krále Ramy VI.
Pohled z parku Lumphini na část města zvanou Siam.
Koncert japonské skupiny byl sice zadarmo, ale moc posluchačů neměli.
Siam je považován za centum Bangkoku. Nachází se zde největší nákupní střediska ve městě.
Dopravní zácpy jsou v Bangkoku děsivé, ...
... kvůli čemuž se zde buduje nadzemní dráha.
Trocha pouličního umění.
Autorizovaný servis Toyoty. Palivové čerpadlo (na druhý pokus) nakonec opravili.
Závěrečné opravy proběhly zde. Pán nejen věděl co dělá, k tomu byl ještě i poctivý, což se jen tak nevidí. Patří mu za to velké díky.
Loučíme se s guesthousem, kde jsme strávili při čekání na Josého opravy bezmála dva týdny.
Opět na cestě - Bangkok opouštíme tentokrát směrem na severothajské Chiang Mai.
Yarin s Innou, která se k nám v Bangkoku připojila na část cesty po JV Asii.
Odpočívadlo blízko hranic s Barmou.
Předjíždění do zatáčky přes plnou (žlutou) čáru je zde běžnou záležitostí.
Pokud selžou brzdy, lze využít nouzových ramp.
Miloš se stává v Chiang Mai jeho a blízkém okolí na dva dny naším průvodcem.
Zde jsou vykopávky na kterých dříve pracoval.
Většinu chrámů a stup bylo nutné po povodních znovu zrekonstruovat.
Menší diskriminace není nikdy od věci. Vsoupit mohou pouze páni.
Voskovou figurínu mnicha jsme viděli v chrámu poprvé.
Další z bohatě zdobených buddhistických chrámů.
Přívěšky, náramky a další náboženské předměty si tu lze koupit na každém rohu.
Není kočár jako kočár.
Animistiská stupa věnována kohoutovi.
Za menší úplatu si zde může každý napsat přání ...
... které se následně umístí na stupu (tahle je věnována slonovi).
Sošky slonů sem přináší místní.
Královna, jež nechala tyto stupy vystavět.
S Milošem u dalšího z význačných chrámů ...
... ve zlaté lodi jsou údajně umístěny ostatky Buddhy.
Protože je nejvýznamnější buddhistický svátek roku, jsou všechny chrámy přelidněny.
Na některých chrámech jsou i plástve s medem, které čas od času upadnou.
Po obvodu i uvnitř chrámu je vyobrazený celý Buddhův život.
Bronzový gong.
Thajský trh.
Prodává se tady téměř všechno.
Chrám věnovaný hinduistickému bohovi Ganéšovi.
Ganéša bývá nejčastěji zobrazován se čtyřmi pažemi a sloní hlavou.
Myši jsou jeho věrní služebníci. Měly by také reprezentovat moudrost.
Inna za naši expedici zapaluje svíčky a vonné tyčinky.
Jaký to vydá zvuk?
Je vidět, že i Thajci mají smysl pro humor.
Oprava spojky. Pán se do toho nebál pustit ani na ulici, přitom měl většinu času telefon u ucha.
Nejvyšší horký pramen v Thajsku, který jsme náhodou objevili na jednom z parkovišť.
Přijíždéme do Nanu, příjemného města bez turistů kousek od hranice s Laosem.
Naše ubytování.
Protože je zde prázdno, vyjednáváme příjemnou cenu.
Inna po ránu.
Automat na vodu sice nevypadá úplně věrohodně, ale je zhruba 10x levnější než balené PET láhve. Čepujeme tedy plnou.
Wat Phumin je ozdobou Nanu ...
... bohužel za naší návštěvy byl v rekonstrukci.
Vevnitř se nachází netypické zobrazení Buddhy ...
... a nádherné malby.
Hybrid tramvaje a autobusu.
Diskotéka na silnici. Každé z těchto aut má na korbě obrovské reproduktory a vyhrávají neznámo komu.
Cestou na laoskou hranici projíždíme oblastí, kde se to spáleništi jenom hemží.
Ať už to Thajci dělají z jakéhokoliv důvodu, zamořují tím ovzduší na desítky kilometrů daleko.
